KRITIKA Z ČASOPISU HARMONIE 11/2013: PAVEL ŠPORCL - MY VIOLIN LEGENDS

Pavel Šporcl – housle, Petr Jiříkovský – klavír. Text: A, N, F, Č. Nahráno: 5/2013, Zvukové studio HAMU, Praha. Vydáno: 2013. TT: 67:13. 1 CD Supraphon SU 4141-2.

Alb tohoto typu obsahuje světový katalog desítky. Přesto je nový počin Pavla Šporcla výjimečný – prezentací (propagací) skladeb českých virtuosů a učitelů, interpretační úrovní, dramaturgií. Jsou to sice dílka, která se zařazují do škatulky přídavky, ale mají na první poslech zřejmé kvality, které přesahují národní dimenzi. Ostatně všichni měli ve své době zahraniční zkušenosti a byli velmi uznáváni a oslavováni – Kocian, Ondříček, Laub. O Kubelíkovi dobový tisk před první světovou válkou dokonce psal jako o největším světovém virtuosovi. Pan Šporcl je tedy v dobré společnosti... Kromě dvou největších Drdlových hitů – Souveniru a Serenádě – jsou to skladby, které nejsou obecně známy. Všichni koryfejové houslí potvrzují, že byli i zdatní skladatelé. Sice nijak nevybočovali z dobové produkce typu například Jenö Hubaye či Fritze Kreislera, ale komponovali kvalitní hudbu s výraznými melodickými myšlenkami a samozřejmě všechny skladby jdou houslistovi „do rukou“. Pavel Šporcl hraje kousky s okouzlující elegancí, espritem, citem pro styl, patřičnou špetkou melancholie a s technickou jiskrou (viz například Kubelíkova Burleska nebo Laubovo Saltarello). Výborně jej doprovází jeho dlouholetý klavírní partner Petr Jiříkovský. Zvlášť musím zmínit rámec desky. Prvním trackem je totiž hodně vydařený opus Jaroslava Kociana amerického střihu Olds Folks at Home, na závěr desky zařadil houslista svoji Českou nostalgii – jako by exulant v době světové hospodářské krize vzpomínal v Americe na domov v Čechách, kde ukázal, že umí skladbu nejen vybavit pěknou melodikou, která vám uvízne v paměti, ale dokáže logicky vystavět delší plochu... Velmi příjemný titul!
Body: *****

FacebookYoutubeTwitter